Tweet
Quelle bzw. Art des Textes: Diplomarbeit
Jahr, aus dem der Text stammt: 2011
Ort/Gegend der Text-Herkunft: Domstadtl
Namen um die es sich handeln sollte: Rosensprung
Jahr, aus dem der Text stammt: 2011
Ort/Gegend der Text-Herkunft: Domstadtl
Namen um die es sich handeln sollte: Rosensprung
Liebe Mitforscherinnen und Mitforscher,
Ich habe eine Diplomarbeit entdeckt, die Vorfahren von mir behandelt. Leider spreche ich kein tschechisch. Kann mir jemand die relevanten Teile übersetzen? Das wäre echt super!
Dabei ist mir eine "vollständige Übersetzung" weniger wichtig, als dass ich weiss, was da prinzipiell steht. Ich habe schonmal eine "Google Translate" Übersetzung versucht, und die ein oder andere Info rausgezogen, aber vieles ist mit Google Translate halt nicht wirklich verstehbar.
Wichtig ist mir insbes. auch der Satz "6 Taktéž podle dvou úvodních zápisů nejstaršího vydání matriky města Šternberka právě odtud křtil spolu s*manželkou Alžbětou v*letech 1636 a 1637 dítka jménem Johann a Jakub." Bezieht sich das auf Kirchenbücher?
Danke.
Gruß,
Steffen Häuser
"
V severním rohu náměstí a po pravé straně ulice vybíhající odtud do svahu severním směrem byla situována usedlost, která byla od roku 1770 zaevidována pod číslem 75. V*průběhu 16. století a také v*prvních desetiletích 17. století byla sídlem dědičného fojtství, jež podle nejstarších pramenů k*dějinám městečka Domašova nad Bystřicí drželi Rosensprungové. S*jistotou to bylo téměř celých sto roků. Nejstarším pramenem 1 a zároveň také dokladem toho, že Rosensprungové vzpomenutou již rychtu tak dlouhou dobu drželi, je výsadní listina daná tehdejší vrchností na hradě Šternberk v*sobotu 25. února v*den svatého Matěje roku 1548. 2
Podle této smlouvy bychom mohli domašovskou rychtu charakterizovat jako svobodnou dědičnou rychtu založenou na dochovaném privilegiu. Takovéto rychty byly povětšinou ve vsích vzniklých během německé kolonizace. Jednou z*hlavních indikací, která na tento fakt ukazuje je skutečnost, že Rosensprungům na tomto místě patřily rovnou dva lány. Dále šíře práv, o kterých se ve výsadní listině mluví, na příklad směli šenkovat víno, využívat místní lesy pro získávání dřeva a lov zvěře, obhospodařovali mlýn. Byť ve*třech nejstarších urbářích šternberského panství z*let 1512, 1 1531 2 a 1546 3 bylo fojtství osvobozeno od vrchnostenských povinností evidentně vynecháno 4 a také pozdější urbáře z*let 1590 5 a 1652 6 ve svém originálním provedení jméno fojta vedle jeho povinností a výsad neuvádělo, byla výše zmiňovaná výsadní listina dokladem toho, že zde seděli právě Rosensprungové. Usedlost takto výsadami obdarovanou mezi léty 1509 7 a 1548 8 drželi dva Rosensprungové stejného křestního jména, při čemž za otce toho staršího byl nad to ještě zmíněn jistý Wolf z*Domštadtu. Toho, že byli Rosensprungové hospodáři na fojtství v*Domašově nad Bystřicí ještě na sklonku 16. století, byl dokladem jeden z*úvodních zápisů nejstaršího vydání tamní dochované pozemkové knihy ze dne 17. června roku 1598, 9 podle kterého došlo za přítomnosti stávajícího dědičného fojta Hanse Kuntze k uplatnění dědického práva po předešlém fojtovi bratry Jakubem a Martinem Rosensprungy. Tím fojtem byl jejich otec Štěpán. Kdy přesně Štěpán
Rosensprung zesnul, nám není bohužel známo, 1 víme jen, že jej v*tomto úřadě a na té samé usedlosti vystřídal již vzpomenutý Hans Kuntz, kterého jiné zápisy v*pozemkové knize uvádějí až do třicátých let 17. století. Podle znění glos v*urbářích z*let 1600, 2 1615, 3 1652 4 a také originálního znění zápisu z*roku 1664 5 vyplynulo, že nejprve sama vrchnost fojtství koupila a připojila ke svému majetku dne 1. března 1642. 6 Obratem ho však podstoupila s*předešlými výsadami Michalu Bernertovi původem z*Nové Vésky, jehož jméno následně poznamenal přiznávací list vrchnosti z*roku 1656 7 a podobně jako o jeho následovníkovi Ondřeji Langerovi byla o něm zmínka v*roce 1657, 8 kdy byl přítomen coby nejstarší Bürgermeister při prodeji domu Matesa Rosensprunga Kryštofu Lichtblauovi. Michal Bernert byl vystřídán Ondřejem Langerem, jenž tu měl zápis podle znění pramenů z*let 1664 9 a 1667. 10 Ze zmíněných již glos je zároveň patrné, že nejspíše roku 1642, 11 tedy v*době, kdy fojtství odkoupila vrchnost, se místo usedlosti dědičného fojta objevuje pod jiným číslem, neboť samotný Ondřej Langer byl roku 1670 v pozemkové knize na foliu 425 vzpomenut jako někdejší purkmistr. 12 Podle připojených tabulek stavu a posloupnosti osedlých hospodářů v*Domašově nad Bystřicí v*rozmezí let 1590 1 až 1695 2 seděli oba synové Štěpána Rosensprunga, tedy Jakub a Martin, na vlastních gruntech pod pozdějšími čísly 35 u Jakuba Rosensprunga a 55 u Martina Rosensprunga. 3 Na pozdějším čísle 29 držel toho roku usedlost také Michal Rosensprung, avšak zda byl jejich bratrem a tak synem Štěpána či jestli byl předešlých dvou pouze jiným příbuzným, nevíme. Nejspíše starší z*obou bratrů jménem Martin zemřel roku 1599 4 neboť pozemková kniha v*zápise z*9. července 1599 zmínila koupi domu po zesnulém Martinu Rosensprungovi jistým Martinem Anderem. 5 Jestliže další osudy třetího z*bratrů jménem Michala a případně jeho potomstvo jsou neznámé, o poznání více jsme byli informováni o Jakubovi Rosensprungovi a jeho dětech. Právě vzpomenutý syn fojta Štěpána Rosensprunga Jakub zemřel nejpozději krátce, jak praví citace: am Pfingst Montag tedy v pondělí na svátek letnic roku 1635. K*témuž termínu byl vzpomenut jako zesnulý kolářský mistr ve Šternberku vedle svého pozůstalého Hanse Rosensprunga jenž podle stejného zápisu požadoval díl svého dědictví po svém otci od Evy vdovy po Hansi Schmiedovi z*Domašova nad Bystřicí. 6 Taktéž podle dvou úvodních zápisů nejstaršího vydání matriky města Šternberka právě odtud křtil spolu s*manželkou Alžbětou v*letech 1636 a 1637 dítka jménem Johann a Jakub. 7 S*jistotou druhým synem Jakuba Rosensprunga a odtud vnukem dědičného fojta Štěpána Rosensprunga byl Adam Rosensprung. Jeho základní životní data příslušné matriční rejstříky vzhledem k*jejich omezenému stáří rovněž nepoznamenaly a pouze podle výsledků rekonstrukce posloupnosti jsme jej zachytili jako hospodáře v Domašově nad Bystřicí mezi lety 1620 až 1640, neboť seděl na usedlosti již před švédským vpádem do oblasti roku 1642 8 pod pozdějším číslem gruntu 38. Data získaná excerpcí matričních rejstříků fary v*Domašově nad Bystřicí a nejbližším okolí 1 podávají naopak mnohem více informací o Adamových třech synech, kteří jsou mimo jiné shodně registrováni také v soudobé pozemkové knize. 2 Jedná se o tři bratry: Matese, Martina a Georga. Vzhledem k*tomu, že právě od nich registrujeme rozrod, respektive každý z*nich stál na počátku jedné z*rodových větví Rosensprungů, a taktéž začali obsazovat větší množství usedlostí, mimo Domašov nad Bystřicí věnovali jsme každému z nich vlastní podkapitolu této práce.
Adam Rosensprung měl tři syny: Matese, Martina a Georga, z*kterých byl nejstarší Mates, jenž se pravděpodobně narodil někdy okolo roku 1604, za ním následoval Martin, přibližný ročník 1612 a nejmladším byl Georg, jenž se narodil pravděpodobně v*roce 1625. Zbytek rodiny je nám celkem neznámý, ovšem na tomto místě bychom ještě chtěli čtenáři vysvětlit, proč začínáme od nejmladšího ze sourozenců Georga. Vzhledem k*tomu, že jeho bratři byli o poznání starší, jak tomu bylo na příklad v Matesově případě až o jednadvacet let, odešli také dříve z*domu na své vlastní statky a zakládali své vlastní rodiny. Mates opustil rodný dům pochopitelně jako první. Koupil statek v Domašově nad Bystřicí kousek od svého rodiště a tam hospodařil se svou rodinu, kterou z*té doby neznáme. Roku 1657 1 však i tento dům prodal a odešel na uprázdněné rychtářství do Horní Loděnice, proto o něm budeme hovořit až v*kapitole týkající se Horní Loděnice. Martin, prostřední Adamův syn, odešel z*otcova dohledu již roku 1644 2 a odstěhoval se nedaleké vesničky Bělá, kde odkoupil taktéž místní rychtu. I v*tomto případě jsme věnovali jeho rodině speciální kapitolu. V*Domašově nad Bystřicí tak již zbyl poslední Adamův syn Georg, který zdědil otcovský majetek, z*toho důvodu budeme nejdříve hovořit o něm."